5.díl - Světy

8. srpna 2011 v 10:00 | Everlinet |  ► Blood is not water
Snad po deseti letech,nový díl..:D
,,Přemožitelka?"
Zvedla hlavu,když slyšela jí velice známé oslovení..Před ní stála doslova armáda upírů,v čele s nějakým velkým,přitloustlým upírem.Dala oči v sloup,upíra okamžitě strhla z cesty a pustila se do ostatních,ale nejspíš se přepočítala,upíři tady byli daleko silnější,rychlejší a jejich reakce byly daleko lepší..
,,Nějak jsi ztratila na síle,co?" Zasmál se jeden z nich,Buffy ho nato okamžitě probodla.Měl ale pravdu,teď byla opravdu slabší,aniž by věděla proč..Jeden z upírů už se chystal ji zezadu strhnout pryč,ale něčí ruka ho zastavila.Bloňďatý polo-upír se jen zašklebil a upíra zabil,takhle ještě další tři.Pak raději popadl Buffy za ruku a rozběhl se s ní domů.
Měsíce tady ubíhaly rychle,Buffy úplně zapomněla na poslání ze svého minulého světa.Jenže život tady nebyl žádný med.Pokaždé,když šla z toho pajzlu domů ji zastihli upíři,které jen ztěží porážela.Každým dnem,jakoby slábla,přestávala stačit síle upírů.Stále častěji musela utíkat z boje,jedinou odměnou za oddřený den jí byl Spike a samozřejmě Annie.
Jenže měsíc za měsícem ubíhal a jí bylo stále hůř a hůř. Bylo tomu již tři měsíce,nevěřila tomu ale na jejím stavu se mnohé měnilo.Zvracela,často jí bylo zle a tak musela vynechávat směny v práci.
,,Lásko? Dneska zapomeň na to,že půjdeš do práce!" Zavrčel na ní Bloňďatý polo-upír,začínal se o ni vážně bát! ,,Navíc,podívej se na sebe!Tvůj stav se mi vůbec nelíbí!"
,,Nepřeháněj to,je to blbost.Jsem v pořádku.." Podívala se do zrcadla,fajn asi nebude tak úplně v pořádku..
,,Buffy!" Tak,teď už to přemožitelka fakt přehnala,nemělo nejspíš smysl se s ní o tom dohadovat.
,,Půjdu doktoru,když myslíš." Konečně ustoupila,nelíbilo se jí ustupovat,ale neměla nejspíš na výběr.
To cvakání výtahu,nemocniční vůně a volání doktorů na sál už jí vážně unavovalo,seděla tam s ním a Annie už tak hodinu,museli Ann vzít sebou,zlobila by.Nechtěla,aby Spike šel taky,ale co měla dělat.
Konečně se ozvaly dveře a ona mohla vejít,po chvíli nudy v ordinaci,ty papíry,říkání co jí bolí a co ne.Přišlo jí to zbytečné,zbytečná věčnost plná nudy.
Doktor ji konečně začal zdlouhavě prohlížet,poslal ji na odběry a na bůhví co dalšího,přitom to bylo tak snadné.Říct jedinou větu,jediná dvě slova.
,,Jste těhotná" Vypadlo z něj náhle,Buffy nevěděla,jak na to má reagovat.Okamžitě tedy vytřeštila oči a začala na prázdno polykat.
,,Cože?!!" Skoro až s panikou v hlase vyhrkla.Přeslechla se,určitě se přeslechla!
Spike reagoval podobně,na to ale i s radostným ,,O můj Bože!"
Jenže Buffy věděla co to znamená,vše jí náhle došlo..Rozběhla se pryč,do domu,začala obracet celou ložnici vzhůru nohama,hledat to kouzlo v knihách.Ano! Ty tři latinská předlouhá slova,chtěla je vyřknout a zjistit,jestli se může vrátit domů.Tak také udělala,jenže ona nechtěla zpátky,zachovala se špatně..Objevila se u sebe doma,ale ve své realitě,v přítomnosti! V téhle přítomnosti nemiluje Spika,.nemá Annie a ani nenosí pod srdcem další Spikovo dítě.
Všechno to bylo tak rychlé,tak bolestivé.Jak dokázala slova ublížit.Jak si ona dokázala ublížit,jakoby se zabila,zabila své dítě.Tím že se vrátila vše bylo ztraceno,šance na návrat do úžasného světa?Nulová.Navíc nezískala informace k nové apokalypse.Možná,že všichni zemřou její vinou.Tím,že chtěla pár měsíců žít.
Vyndala si z kapsy fotku,jediné co si mohla vzít sebou,.pomuchlaný obrázek jí a její šťastné rodinky.V očích se jí zaleskly slzy,rychle fotku strčila do kapsy,setřela slzy a vyběhla ven.
Čekala,že kolem ní budou pochodovat davy lidí,kterých si stejně nevšímá.Stovky pospíchajících lidí,pospíchají..pořád někam a před nečím utíkají; Ale dnes,nikdo neutíkal,na ulici nebylo ani živáčka.
Udiveně se rozhlédla,ponurý,tmavý svět.Ještě ponurejší než ten,v kterém žije ona.Mýlila se,když si myslela že se dostala 'domů',tady je odsouzená trpět mnohem více.Být sama,mít klid.Netoužila po tom snad? Dlouhá léta se užírala myšlenkami,přemožitelskými povinnostmi a řešila.,jaké by to bylo být normální.
A teď,tu stála na ulici,nechávala aby jí vítr čechral vlasy.Svezla se na obrubník a zírala do světa,do kterého se vlastní blbostí dostala.Kdyby tady byl byť pes,kočka..nebo jakákoliv známka života,byla by mnohem raději,.všude ale bylo jen pusto.Domy byly,jakoby je před pěti minutami někdo opustil.Auta,jakoby tu jen tak stály a čekaly,až někdo otočí klíčem a nastartuje je.Začala si dlaně třít o paže,popadl jí pocit zimy a úskosti.Zavřela oči a zhluboka se nadechla,kéž by tohle byl jen zlý sen.Určitě,určitě se probudí ve své posteli,po boku Spika,určitě za nimi na postel skočí plavovlasá Annie.Otevřela oči,ale nic,neustálé šero,tohle není sen.Zvedla se a pomalým krokem se rozešla do jednoho z obchodních domů,otevřela dveře.Zamrazilo jí,hrála tam hudba,světla byla rozvícená,eskalátory plně jezdily nahoru a dolů.Jenže nikde nikdo.Po schodech vyběhla nahoru,do jednoho obchodu s oblečením,jako tělo bez duše sáhla po krásné kožené bundě,ne že by jí záleželo na hadrech,ale takhle ji aspoň bylo tepleji a nemusela se vracet do domu,který je pro ní plný vzpomínek,s obou svých životů.Bundu si oblékla,zamířila do kabinek,tam se zavřela a svezla na zem,dívala se do zrcadla,na své bledé líce,slzami zakalené oči.Vytáhla znovu fotku,na kterou jí brzy stekly slzy.Tolik bolela představa,že bude navěky sama.Vždyť,mohla mít všechno na světě.Mohla jet čímkoliv,kamkoliv,vzít si cokoliv.Dělat cokoliv! Ale jaký to má smysl? Náhle se ozval hluk,.jako vzdálené rány,které se neustále přibližovaly,že by tu nebyla sama? Srdce jí divoce tlouklo,neodvažovala se vyjít ven.V tomhle světě nejspíš neobstojí ani hodně statečná přemožitelka,stoupla si na malou židličku a přikrčila se,doufala,že to nebude démon,nebo něco podobného.Další rána,pořád blíž a blíž,kroky..
,,Přemožitelko! Myslíš,že se mi schováš? Seš jediná holka na světě,kotě..navíc moc pěkná..Cítím tady strach,bolest...a...přednější je ten strach." Rozrážel kabinky,jednu po druhé,věděl že v jedné je.A tohle ho náramně bavilo,hrát si na kočku a myš..V téhle hře byl on kočka,číhající na svou kořist.
Ten hlas zná,určitě ho zná.Tak zoufale jí rozpumpovává krev,tak zoufale po téhle osobě toužila minulé minuty.Teď si ale není jistá..; vlastně si není jistá vůbec.Ten tón,ta arogance! Ne,nevydržela to,vstala a odhodlaně otevřela dveře kabinky a vyšla.
Věnoval jí spokojený,chladný úsměv.
,,Věděl jsem,že vylezeš." Chytil ji silou za paže a mrštil s ní o jeden s regálu s drahými šperky.
,,Máš ráda šperky lásko?Uduš se jima.." Došel až k ní,znovu si vytáhl ze změti střepů,divil se.Nebránila se.Tohle ho nebavilo.Nemluvila,nepoužila žádnou svou arogantní,ironickou poznámku,jen odevzdaně sledovala potůček krve,který jí stékal po noze.On to sledoval taky,její paži pustil,prostě se zasmál.
,,Nechceš třeba utíkat,křičet,prosit? Nebo prostě jen mluvit?!" Pohodil rukama,i přes tu upíří tvář jí ale nepřipadal takový,bolelo ji to,ale ona ho poznala jinak..Tohle byla jen náhražka toho všeho.
Poslechla,rozběhla se pryč z obchodu,ne že by to měla za potřebí,jen se chtěla držet při životě o něco déle,ne kvůli tomu,že by jí to svět nějak ulehčoval a chtěla žít.Prostě proto,že ikdyž tady byl jiný,chtěla být s ním.Naivní..
Utíkala dál,on samozřejmě za ní.Dělalo mu dobře když utíkala,cítil ten adrenalin,tu chuť zakousnout se jí do krku.Ale ještě ne.Bude si s ní hrát.
Přeskočila zábradlí schodů do dalšího patra,utíkala až k zadnímu obchodu,k jejímu štěstí v regále byla vystavená dýka.Zatlačila na zavřené dveře,nechtěly povolit a on už je jí v patách,dveře nakonec vykopla.Rychle sáhla pro dýku,v tu vteřinu tak byl už i on.
,,O bože,myslel jsem že jsi přemožitelka.Měla bys vědět,že mě tohle nezabije."
,,Ne,ale bude tě to bolet natolik,že stihnu utéct." Dělala ze sebe silnou,jako vždy.
Od srdce se zasmál. ,,Kampak,mazlíčku..? Tady jsi sama,jen ty a já."
,,Třeba nakraj světa." Samozřejmě lhala,neměla v plánu se vzdalovat z tohohle města,jen..se vyvarovat jeho zubům v jejím krku..
_________________________
To be contuined

Click here....
 


Komentáře

1 Tewulinka Tewulinka | Web | 8. srpna 2011 v 15:53 | Reagovat

Jaj... moc se těším na další díl, je to napínavý :) Prosím hodně rychle new díl :D

2 Spiffy Spiffy | Web | 8. srpna 2011 v 16:42 | Reagovat

Už jsem to sice psala na icq, ale napíšu to znovu: Dokonalost, lásko, já tě nehorázně obdivuju! To, jak to píšeš, je vidět, že to prožíváš a to je správný. :) ♥

3 Lanavel Lanavel | Web | 9. srpna 2011 v 9:34 | Reagovat

Páni to je také zajimavé a teď napínavé,snad se ji nic nestane a navíc to nechápu jakto,že tam není taky tak silná? :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama